EU a TEN

Evropská unie položila základ tzv. Transevropské síti TEN (TransEuropean Network) již v roce 1996, kdy Evropský parlament a Rada přijaly Rozhodnutí 1692/96/EC. Toto Rozhodnutí definovalo základní cíle jednotné transevropské sítě nejvyššího řádu a zařadilo do ní vybrané dálnice v západní Evropě.

Cílem jednotné transevropské sítě je zajistit plynulou dálkovou dopravu po Evropě, a to nejen osobní, ale zejména pro zajištění dopravy zboží, tedy i pro plynulý provoz těžké kamionové dopravy.

Podle Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1692/96/EC se také na komunikace zahrnuté do této transeveropské sítě kladou jasné a striktní podmínky. Jednou z nich je požadavek, že komunikace zahrnuté do TEN musí míjet městské aglomerace. Dále pak se nesmí vytvářet tzv. "úzká hrdla", tj. napŕíklad jakékoliv mísení tranzitní a místní dopravy.

Česká republika před vstupem do Evropské unie projednala podmínky svého vstupu a tyto jsou zakotveny v tzv. Přistupové smlouvě k EU. Za vyjednávání podmínek souvisejících s oblastí dopravy bylo zodpovědné Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Jedním z výsledků tohoto jednání je i rozšíření transevropské sítě TEN pro území České republiky. Součástí Přístupové smlouvy ČR k EU se tak stala i mapa existujích a plánovaných komunikací nejvyšśího řádu na území ČR.

 

 

Je zde nyní zahrnut i směr sever - jih vedený západně od Brna a obecně známý jako R43. Tento směr se tedy ČR zavázala vybudovat. K 29. dubnu 2004 byl v EU stanoven i horizont, dokdy má být celá tato síť včetně tohoto směru dobudována. Je to rok 2020.

 

Přístupová Smlouva ČR k EU je mezinárodní smlouvou a jako taková je nadřazená národní legislativě ČR. Byla schválena vládou ČR a v EU. Byla ratifikována parlamentem ČR. Nabyla právní platnosti k 1.5.2004 v den našeho vstupu do EU.

 

Samotné Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1692/96/EC, doplněné v Přístupové smlouvě, je součástí té části legislativy EU, která je závazná pro všechny státy Evropské unie a tedy i pro všechny orgány ČR, jsou závazné i podmínky na budování TEN, které byly uvedeny výše. Jejich porušení by znamenalo porušení závazku ČR k EU. EU by jistě nemohla finacovat jakýkoliv návrh projektu, který by byl v rozporu s její vlastní legislativou.