Vláda ČR

Základním usnesením vlády z hlediska R43 je usnesení č. 741 z roku 1999 (LINK). V příloze 1 bodě e) tohoto vládního usnesení je jasně a kategoricky uvedeno: vedení rychlostní silnice R43:

"o vedení koridoru R43 Brno - Svitavy definitivně rozhodnout až po schválení územního plánu velkého územního celku Brněnské aglomerace;".

Toto rozhodnutí vlády ČR je poslední ve věci trasování R43 a je stále platné.

Protože nový územní plán velkého územního celku Brněnské aglomerace nebyl od roku 1999 schválen, je jasné, že v současné době není rozhodnuto ani o koridoru R43, a tedy není rozhodnuto ani o vedení trasy v rámci tohoto koridoru. Není tedy co projektovat.

Poznamenává se, že Krajský úřad JMK se pokusil připravit nový územní plán velkého územního celku Brněnské aglomerace hned po opětném ustanovení krajů v roce 2001, ale příprava tohoto územního plánu byla již před lety zastavena a JMK uvedl, že se tak stalo proto, že se nepodařilo dojít k dohodě s dotčenými orgány státní správy (tzv. DOSS).

Poznamenává se, že vykonáním usnesení vlády č. 741 z roku 1999 byli pověřeni:

ministr dopravy a spojů
ministr pro místní rozvoj
ministr pro životní prostředí

Jak tito ministři vykonali toto vládní usnesení, které jim bylo uloženo k vykonání, ministerstva neposkytla, a to i přes opakované žádosti dle zákona o poskytování informací č. 106/1999 Sb.

Ředitelství silnic a dálnic (které je organizací přímo zřízenou Ministerstvem dopravy a spojů) nepřerušilo práce na trase přes Bystrc ani po pěti letech od vydání výše uvedeného vládního usnesení a podle písemných infomací z Ministerstva dopravy bylo na R43 vydáno doposud 26 milionů Kč. Podle ústního sdělení zástupců Ředitelství silnic a dálnic na veřejném jednání v Brně - Bystrci bylo z toho vydáno 20 milionů na posuzování vlivů na životní prostředí.

Faktem také je, že Státní fond dopravní infrastruktury podává návrh svého rozpočtu každoročně do poslanecké sněmovny ke schválení. Naposled se tak stalo v prosinci 2004. V publikovaných podkladech jsou uvedeny milionové částky na úsek Troubsko - Kuřim, ale tato akce není označena jako R43, ale záhadně jako I/43 .... (I/43 je silnice I. třídy například v úseku Česká - severní okraj města Brna). Je pozoruhodné, jak se tento rozpočet podstatně liší od rozpočtu schváleného v prosinci 2003.

Fakt podivného financování interpeloval v poslanecké sněmovně v prosinci 2004 poslanec pan Býček:

Poslanec Ladislav Býček:
Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Nejprve jednu poznámku, že bych chtěl zpochybnit oprávněnost zařazení akce 1/43 Troubsko - Kuřim, evidenční číslo 327 153 62 95, protože takováto silnice neexistuje. Existuje jen 1/43 Brno - Kuřim, ale té se v tomto smyslu akce netýká. Je pravdou, že peníze byly už na takto evidovanou akci v minulosti čerpány - dílčí informace okolo 26 milionů korun - a zdá se mi ale, že toto čerpání, které je založeno na jisté tzv. nepřesnosti již z roku 1999, není důvodem pokračovat, a je třeba jednoznačně říci, že pod touto položkou se skrývá akce R43. Takto je potřeba ji vést. Jestli ovšem ji můžeme vést bez stavebního povolení, to je věc fondu. Já jsem požadoval vysvětlení a nějaké rozumné vysvětlení v této věci jsem nedostal. Odpověď jsem dostal, ale víceméně byl jsem argumentován v tomto stanovisku, že je to nutné, že je to potřebné. Ale pořádek musí v tomto smyslu už jednou nastat.

Pan ministr Šimonovský neodpověděl na jeho otázku:

Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský:
...
Trochu větší problém je samozřejmě rychlostní silnice 43, která je nazývána Troubsko-Kuřim. Pro ty, kteří neznáte přesně geometrii těch staveb v Brně, tak je to vlastně pokračování, je to budoucí dálniční křižovatka v prostoru Troubska. Proto se také tak jmenuje. Dál na jih, na Vídeň, pokračuje jako silnice R52. Proto takováto možná nedůslednost v názvosloví. Je to silnice R43, která vede na sever na Svitavy a odpojuje se v prostoru budoucí dálniční křižovatky Troubsko.
...