Argumenty

1. Vedení rychlostní silnice evropského významu přes intravilán města je principiálně chybné. Město Brno se na jedné straně snaží odklonit dálnici D1 více na jih (jihozápadní a jihovýchodní tangenta), na druhé straně si přivede další dálnici do města (R43). Vedení takové dálkové trasy městem má kromě negativního dopadu na obyvatele a životní prostředí také nepříznivý efekt v míšení místní a dálkové dopravy a vzniku úzkých dopravních hrdel. Trasa přes Bystrc je také v rozporu s čl. 5.4.1 ČSN 73 6101 z října 2004 - průjezdní úseky rychlostní silnice mají být u velkých měst vedeny jen okrajovými částmi s nesouvislou zástavbou.

 

2. Bystrcká trasa jistě nesplňuje podmínky EU. Závěr z posudku soudního znalce oboru Stavebnictví, specializace Urbanismus, z dubna 2005: Vedení rychlostní silnice R43, která je součástí Trans-European Transport Network, v trase procházející městem Brnem, středem městské části Bystrc, není v souladu s Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1692/96/EC ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (tento dokument je součástí Přístupové smlouvy k EU a je ratifikovaný Parlamentem ČR).

 

3. Vedením R43 Boskovickou brázdou bude negativně zasaženo řádově méně lidí než ve variantě bystrcké. Městská část Bystrc má asi 23.500 obyvatel, to je velikost okresního města. Asi by nikoho nenapadlo vést dálnici středem okresního města (byť v zářezu).

 

4. Trasa R43 Boskovickou brázdou je skutečným obchvatem Brna. Brno nyní nemá ani kilometr severojižního obchvatu, vedením R43 přes Bystrc by se však přivedla do Brna další tranzitní doprava, včetně těžké nákladní.

 

5. Dotčené městské části rozhodně protestuji proti bystrcké variantě, např. městská část Bystrc hlasovala proti vedení této silnice poměrem hlasů 25:0.

 

6. Vedením přes Bystrc bude nenávratně a těžce poškozena největší rekreační oblast Brna - Brněnská přehrada. Vedením takové komunikace podél hráze Brněnské přehrady dojde k zásadnímu negativnímu dopadu na rekreační funkce této oblasti.

 

7. Nejsilnější odpor občanů proti dopravní stavbě v ČR. Více než 32.000 podpisů pod peticí proti stavbě R43 v trase Troubsko - Kuřim (tj. přes městskou část Bystrc) je bezprecedentních.

 

8. Podle Generelu dopravy a studie HBH by v roce 2030 jezdilo Boskovickou brázdou asi 16 - 20.000 vozidel za 24 hod., což je dostatečná kapacita z ekonomického hlediska.

 

9. Vedením R43 přes Bystrc, kolem hráze přehrady a dále údolím ke Kuřimi bude znehodnocena jedna z posledních lokalit vhodných pro čisté bydlení v Brněnské aglomeraci.

 

10. Varianty jsou cenově srovnatelné (viz. studie HBH Projekt), ale v případě řešení Boskovickou brázdou lze čerpat prostředky z fondů EU a výsledné řešení je dopravně lepší a koncepční (mj. nebude v blízké budoucnosti nutné stavět další paralelní trasu). Délka vedení trasy R43 od D1 po společný bod nad Kuřimí je Boskovickou brázdou o cca 3 km kratší než Bystrcká trasa.

 

11. Vedení R43 přes Bystrc vyžaduje křižovatku u Troubska, kde je jsou již dnes výrazně překročeny zdravotní limity, křižovatku však prakticky nelze odhlučnit a emise účinně omezit.

12. Trasa Boskovickou brázdou je navržena šetrněji k obcím na trase, maximálně daleko a nejkritičtější úsek okolo Veverské Bítýšky a Chudčic je veden dvěma tunely (a ty lze ještě spojit tubusem), protože je trasa vyhledána v roce 2005, na rozdíl od trasy "Hitlerovy", která je asi 65 let stará.